Využití včelího vosku

Využití včelího vosku v historii. Už od starověku byl vosk velmi ceněnou surovinou a měl široké využití. Používal se k výrobě forem na odlévání kovových předmětů technologií „na ztracený vosk“ (viz níže). Zhotovovaly se z něj psací tabulky. Ve starověkém Egyptě byl včelí vosk součástí balzamovacích směsí a hojivých mastí. V některých starověkých kulturách byla oblíbenou technikou enkaustika – malování roztaveným voskem s rozmíchaným barvivem. V pozdějších dobách se vosk používal k fixaci křídových a tužkových kreseb a k oživování olejomaleb. Používal se také jako konzervační látka - ovoce se polévalo voskem, aby déle vydrželo, voskem se zalévaly zátky lahví. Vosk se používal k povrchové úpravě a konzervaci dřeva a jako pečetní látka.

Ze včelího vosku se odjakživa vyráběly svíčky. Ve středověku i raném novověku byl vosk považován za mimořádnou surovinu – byl velmi drahý, takže voskové svíčky se obvykle používaly jen v nejbohatších domácnostech, k osvětlení církevních obřadů a při mimořádných událostech.

Využití včelího vosku v současnosti. I když byl včelí vosk v řadě odvětví nahrazen levnějšími vosky syntetickými, stále má svoje nezastupitelné místo. Vosk, získaný z plástů, je pro další využití klasifikován jako potravinářský nebo technický. Důvodem je mimo jiné fakt, že v České republice se používají k tlumení varroózy včel (parazitární onemocnění, způsobené roztočem Varroa destructor) syntetické akaricidy. Většina z těchto látek má schopnost přecházet do vosku a kumulovat se v něm. Takový vosk nemůže být využit v potravinářství, kosmetice nebo medicíně. Potravinářský vosk se získává ze včelího díla, postaveného bez mezistěn, které bylo zaplodováno maximálně jednou. Toto včelí dílo se vykupuje nezpracované, v původním stavu – nesmí být rozdrobené ani roztavené. Kontroluje se průhledem proti světlu.  Nesmí obsahovat plod ani zbytky zásob a nesmí být napadeno škůdci.

Výroba mezistěn. Část získaného vosku se vrací zpět včelám ve formě mezistěn. (foto) Mezistěny jsou tenké pláty vosku s vylisovanými základy buněk, které se vkládají do úlových rámků a na kterých si včely vystavějí nové dílo. Vosk na výrobu mezistěn se čistí kyselinou sírovou (viz výše) a hodinu sterilizuje v autoklávu při 117oC po dobu 60 minut. Tento postup spolehlivě devitalizuje vegetativní stadia bakterií i odolné spory. Zvláštní kategorii představují mezistěny pro získávání plástečkového medu (viz kapitola o medu), které se vyrábějí výhradně z potravinářského vosku.

Farmaceutický a kosmetický průmysl. Včelí vosk jako farmaceutickou surovinu najdeme v Českém lékopisu pod označením Cera flava (včelí vosk) nebo Cera alba (včelí vosk bělený). Ve farmacii se používá k potahování tablet, dále jako příměs do tablet, která zpomaluje uvolňování a vstřebávání účinné látky, jako vehikulum pro některé injekčně aplikované látky, k výrobě masťových základů a balzámů. V kosmetice pak k výrobě krémů, rtěnek a balzámů na rty, řasenek, vosků na vlasy, očních stínů, deodorantů, depilačních přípravků a vlasových kondicionérů.

Medicína. Včelí vosk je hojně využíván ve stomatologii a protetice. V kostní chirurgii se používá Horsleyho kostní vosk, což je směs včelího vosku, olejů a antiseptických látek, určená k zástavě krvácení porézních, bohatě prokrvených kostních struktur (sternum, lebeční kosti). Ve veterinární medicíně se směs vosku s medem používá k urychlení hojení prasklin paznehtů a kopyt.

Výroba svíček. V posledních letech je velmi oblíbená výroba voskových svíček. (foto) Svíčky se nejčastěji vyrábějí stáčením nahřáté mezistěny kolem knotu, opakovaným máčením knotu v roztaveném vosku, poléváním knotu nebo odléváním do forem.

Potravinářství – Z hlediska lidské výživy je včelí vosk inertní látkou – pro člověka je nestravitelný a trávicím traktem projde nezměněný. V potravinářství se používá jako aditivum. V seznamu přídatných potravinářských látek najdeme včelí vosk pod označením E901. Používá se jako lešticí látka (ošetření povrchu ovoce, zeleniny, bonbónů nebo čokolády), nebo jako ochranný obal na sýry. Výrobkům poskytuje lesklý vzhled, brání ztrátám vody a prodlužuje jejich trvanlivost. Také se používá k vymazávání pečicích plechů a oplatkových forem.

Kovolitectví, šperkařství – při odlévání technologií „na ztracený vosk.“ Tato technologie je známá už od starověku a používá se dodnes. Z vosku se vyrobí model budoucího odlitku a obalí se materiálem, ze kterého je vytvořena forma. Poté se forma vypálí a může být použita k odlévání. Vosk během vypalování vyteče a shoří. Vzniklý odlitek je téměř dokonalou kopií voskového modelu a vyžaduje už jen drobné povrchové úpravy.

Další využití – leštění parket a nábytku, impregnace textilu, obuvi a kožených předmětů, výroba voskových pastelů, vosková batika textilií, zdobení kraslic, výroba štěpařského vosku, restaurátorství, antikorozní úprava kovů, autokosmetika.

Literatura

Přidal, A. Včelí produkty. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, 95s.

Titěra, D. Včelí produkty mýtů zbavené. Nakladatelství Brázda, 2013, 175s.

Veselý, V. a kol. Včelařství. Nakladatelství Brázda, s.r.o., 2013, 270s.

Lappiere F, Houtaud SD, Wager M. Explicative cases of controversial issues in neurosurgery. Chapter 22 – Hemostatic agents in neurosurgery. Edited by Francesco Signorelli, May 23, 2012

Český lékopis 97