Včelařská fenologie a včelí pastva

Fenologie je nauka o časovém průběhu základních životních projevů v závislosti na změnách počasí, střídaní ročních období a prostředí. Předmětem zkoumání jsou obecně se opakující jevy (fenofáze) ve vývoji živých organismů. Ve včelařské fenologii pak zejména rozkvět včelařsky významných rostlin a fáze rozvoje včelstva během roku.

Včelařský rok

Protože není vhodné provádět jednotlivé zákroky ve včelstvech podle kalendáře, vždy se včelaři snažili o poznání tzv. vůdčích včelařských rostlin. Pomocí nich se snažili provádět zákroky s ohleduplnějším načasováním pro chovaná včelstva. Každý rok je svým průběhem počasí specifický a proto jednotlivé fenofáze v rámci jednotlivých let odpovídají našemu kalendáři jen přibližně. Postupně se pro tyto rostliny, jejichž rozkvět pomáhal včelařům poznat začátek jednotlivých období ve vývoji včelstev, vžil název „signalizační rostliny“.

Včelařský rok se dělí do sedmi období, prvních šest náleží vegetačnímu období, poslední je obdobím vegetačního klidu.

Včelařsky významné rostliny v ČR

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

• Invazní rostlina do ČR zavlečená, je schopná vytvářet vysoké neprostupně porosty a 5 m výšky, rozšířena převážně v západních Čechách, vynikající nektarodárná rostlina.

Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)

• Poskytuje především nektarovou podněcovací snůšku, spíše vyšší polohy.

Čekanka lékařská (Cichorium intibus)

• Poskytuje včelám nektar i pyl, v ČR však netvoří rozsáhlejší porosty, proto je doplňkovou snůškou.

Čistec roční (Stachys annua)

• Polní plevelná rostlina, která je již dnes vzácností, dříve tvořil v teplejších lokalitách např. jižní Moravy významnou pozdní snůšku na strništích po sklizní obilí.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

• Snůška pylu i nektaru je významná pro jarní rozvoj včelstev, především údolní nivy horských potoků.

Hloh obecný (Crataegus oxyacantha)

• Rozkvétá v polovině května a je významnou jarní snůškou, je výbornou nekraro- i pylodárnou rostlinou.

Hořčice bílá (Sinapis alba)

• Pěstuje se na semeno nebo jako meliorační rostlina na zelené hnojení, kvete po řepce, poskytuje nektar i pyl.

Hvězdnice kopinatá (Aster lanceolata)

• Invazní vytrvalá rostlina, v lužní krajině částí jižní Moravy významná pozdní snůška.

Javor jasanolistý (Acer negundo)

• U nás hlavně vysazován do větrolamů, kvete v první polovině dubna, poskytuje pyl.

Javor klen (Acer pseudoplatanus)

• Kvete v květnu, ve vyšších polohách jedna z hlavních snůšek, druhový med je světle jantarové barvy se specifickou velmi sladkou chutí.

Javor mléč (Acer platanoides)

• Kvete v polovině dubna, včelám poskytuje nektar i pyl.

Jetel inkarnát (Trifolium incarnatum)

• Dnes již méně pěstovaná rostlina, kvete od května do srpna, v minulosti významný zdroj nektaru.

Jetel luční (Trifolium pratense)

• Víceletá pícnina i přirozená součást lučních porostů, kvete v červenci a srpnu, důvodem delší květní trubky je pro včely nektar hůře dostupný.

Jetel plazivý (Trifolium repens)

• Kvete od května do října, je vynikajícím zdrojem nektaru, jetelový med je spolu s řepkovým nejvíce obchodovaným medem na světě.

Jírovec maďal (Aesculus hypocastanum)

• Výborný zdroj nektaru v měsíci květnu převážně ve městech.

Klejicha hedvábná (Asclepias syriaca)

• Trvalka původem ze severní Ameriky, klejichu vysazují a šíří hlavně včelaři, kvete v červnu a červenci, klejichový med je znám z Maďarska.

Kmín kořenný (Carum carvi)

• Kvete na přelomu května a června, poskytuje včelám velké množství nektaru.

Komonice lékařská (Melilotus officinalis) a komonice bílá (Melilotus alba)

• Kvetou od června do srpna, zejména polní kultury jsou pro včely významné jako zdroj nektaru. Jsou známy i jednodruhové medy.

Krušina olšová (Frangula alnus)

• Včelařsky významná je hlavně v podhůří.

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica)

• Invazní rostlina, velmi dobrý zdroj nektaru i pylu.

Kukuřice setá (Zea mays)

• Poskytuje včelám pouze pyl, v lokalitách zemědělské krajiny, kde je v červenci pylu nedostatek ji včely vyhledávají.

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

• Kvete na přelomu června a července, velmi významný zdroj nektaru, ale jen v některých lokalitách poskytuje pravidelnou snůšku.

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)

• Strom s podobnými vlastnostmi jako lípa srdčitá.

Líska obecná (Coryllus avellana)

• Kvete v únoru až březnu, včelám poskytuje jeden z prvních zdrojů pylů pro jarní rozvoj

Maliník (Rubus idaeus)

• Kvete v červnu, výborný zdroj nektaru, ve vyšších polohách významný zdroj snůšky.

Netýkavka žláznatá (Impatiens roylei)

• Invazní rostlina, kvete od července do října, šíří se podél řek, jsou známy i jednodruhové medy, v ČR prozatím pouze podněcovací pozdní snůška.

Ocún jesenní (Colchium autumnale)

• Vůdčí rostlina včelařského podzimu, význam pro včely je ale jinak zanedbatelný.

Olše lepkavá (Alnus glutinosa) a olše šedá (Alnus incana)

• Kvetou v únoru a březnu, významný zdroj jarní pylové snůšky.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

• Pěstuje se na semeno, pro včely významný zdroj nektaru.

Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus)

• Kvete v červnu a červenci, při plošném rozšíření poskytuje dobrou nektarovou snůšku.

Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima)

• Vysazován především ve městech, výborný zdroj nektaru, jsou známy z velkých evropských měst i jednodruhové medy.

Pampeliška lékařská – smetanka lékařská (Taraxacum officinale)

• Na mnoha vyšších lokalitách významný zdroj nektaru i pylu.

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

• Poskytuje časný zdroj pylu i nektaru pro jarní rozvoj včelstev.

Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum)

• Kvete v červenci a srpnu, vynikající nektarodárná rostlina, med je znám svým specifickým aromatem, který není pro všechny konzumenty přijatelný.

Ptačí zob (Ligustrum vulgare)

• Kvete v druhé polovině června, méně významný zdroj nektaru.

Řepka olejka (Brassica napus)

• Kvete v dubnu a květnu, v zemědělské krajině bývá nejvýznamnější nektarodárnou rostlinou. Včelaři neradi vidí snahy o šlechtění samosprašných odrůd řepky, které tvoří minimální množství nektaru. Občas se při jejím květu vyskytnou otravy včel, jedna z nejnáročnějších zemědělských plodin na chemickou ochranu a hnojení.

Slunečnice roční (Helianthus annuus)

• Kvete v červenci, významný zdroj nektaru koncem včelařského léta v Polabí a na jižní Moravě, tvoří i mimokvětní nektar.

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)

• Poskytuje včelám noho nektaru i pylu, včely jsou schopny ke svazence létat velmi daleko, někdy i 5-10 km.

Světlice barvířská „saflor“ (Carthamus tinctorius)

• Využívá se pro produkci biomasy, kvete v druhé polovině července, med je citronově žluté barvy, významný zdroj nektaru.

Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)

• Divoce rostoucí na pastvinách a loukách, pěstuje se i jako pícnina, význam je malý, ale v případě polních kultur jsou známy ze zahraničí i jednodruhové medy.

Tolice vojtěška (Medicago sativa)

• Pro včely mají význam pouze porosty pěstované na semeno, dnes je vojtěškový med vzácností, dříve se na vojtěšku u nás kočovalo.

Trnka obecná (Prunus spinosa)

• Dobrá pylodárná i nektarodárná rotlina.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

• Invazní strom, jeden z nejvýznamnějších zdrojů nektaru vůbec, denní přínosy dosahují i 10 kg nektaru, náchylný na jarní mrazy, kdy je květenství poškozeno a následné kvetení sekundárních květů je již bez produkce nektaru. Poskytuje vynikající, ale nestálou snůšku především na jižní Moravě.

Třešeň ptačí (Cerasus avium)

• Je vůdčí rostlinou včelařského jara, rozkvétá přibližně v polovině dubna.

Vičenec ligrus (Onobrychis vicifolia)

• Kvete od poloviny května do poloviny srpna. Dnes již málo pěstovaná rostlina, bývala jednou z nejvýznamnějších snůšek.

Vikev setá (Vicia sativa) a vikev ptačí (Vicia cracca)

• Vynikající nektarodárné, bohužel u nás málo pěstované druhy.

Vrba jíva (Salix caprea)

• Poskytuje včelám ranou snůšku nektaru i pylu.

Další druhy vrb včelařsky významné:

Vrba popelavá (Salix cinerea)

Vrba košíkářská (Salix viminalis)

Vrba bílá (Salix alba)

a další… www.vrbovna.cz

Vrbka úzkolistá (Chamaenerion angustifolium)

• Pionýrská rostlina především lesních pasek, kvete od června do srpna.

Vřes obecný (Calluna vulgaris)

• Kvete v srpnu až září, u nás netvoří již rozsáhlé porosty – vřesoviště, v přímořských oblastech západní a severní Evropy velmi významný zdroj nektaru, vřesový med tixotropní – rosolovitý a je potřeba speciální zařízení na jeho vytáčení.

Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea)

• Invazní rostliny, hojně rozšířen především zlatobýl kanadský, který pokrývá koncem léta rumištní plochy, roste podél cest, železničních tatí, je vynikající nektarodárnou rostlinou.

Včelařsky významní producenti medovice v ČR

Producenti medovice patří do řádu polokřídlí (Hemiptera). Tento řád zahrnuje několik desítek čeledí, z nichž mají včelařský význam zejména zástupci patřící do čeledi Medovnicovití (Lachnidae), Zdobnatkovití (Callaphidae), Puklicovití (Lecaniidae) a Červcovití (Eriococcidae).

Největší počet druhů producentů se vykytuje tradičně na smrku, dále jsou významnými hostiteli producentů medovice jedle bělokorá, borovice lesní, modřín opadavý a z listnatých stromů – duby, javory, lípy a další.

Výčet producentů dle živných rostlin

Smrk ztepilý (Picea abies)

puklice poloskrytá – pozdější vývoj, tvoří medovici v červnu

puklice smrková – ranější vývoj, tvoři medovici od poloviny května co června

medovnice smrková

medovnice zelenavá

medovnice nahá

medovnice velká

medovnice ojíněná

Druhy medovnic tvoří medovici od poloviny května do poloviny července. Později již produkce ustává díky přemnožení jejich nepřátel a parazitů.

Jedle bělokorá (Abies alba)

Při současném zastoupení jedle v lesních porostech pouze 0,9 % se produkce na jedli málo významná.

medovnice jedlová

medovnice dvoupásá

Oba druhy tvoří medovici v červnu a červenci. V některých letech může dojít k přemnožení medovnic i v srpnu a září.

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

medovnice borová

medovnice lesklá

Dvě vlny přemnožení, jedna v červnu a červenci, druhá pak v září, největší produkce medovice ale v letních měsících.

Modřín opadavý (Larix decidua)

medovnice černoskvrnná

medovnice modřínová

medovnice prýtová

Medovnice těchto druhů mohou tvořit větší množství trisacharidu – melecitózy. Tento trisacharid byl však zjištěn u všech producentů medovice. Jeho tvorba je odvislá od průběhu počasí, druhu producenta a složení mízy. Tento trisacharid je pro včely nestravitelný a velmi rychle v plástech krystalizuje, med proto poté není možno z plástů vytočit a ty jsou často znehodnoceny. Včely pro alespoň částečné zpracování melecitózy musejí mít dostatek vody. Nebezpečím je pro včelstvo zimování na melecitózním medu, které může skončit i úhynem včelstva hlady.

V přirozených podmínkách k tomuto nedochází, neboť včelstvo konzumuje v zimním období převážně med z letních časných snůšek – především nektarové zásoby. Problém pro včely představuje člověk – včelař – který jim tyto zásoby odstraní a nahradí cukrem. V některých létech dochází k tvorbě medovice právě v době krmení včelstev. Tehdy bývají potíže největší, protože včely dávají velmi často přednost přírodnímu zdroji před cukerným roztokem a v tomto případě je zimování včelstev často doprovázeno velkými ztrátami. K tomu jevu však nedochází příliš často.

Úhyny včelstev z této příčiny ani zdaleka nedosahují následků poškozené zimní generace včel vlivem varroózy a doprovodných virových infekcí.

Duby (Quercus spp.)

medovnice dubová

zdobnatka dubová

puklice dubová

klenutec dubový

klenutec velký

Javory (Acer spp.)

brvnatka dvojtvará

brvnatka javorová

stromovnice javorová

Lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos)

zdobnatka lipová – velmi časté přemnožení tohoto producenta je pozorováno ve městech, vznikají pak lipové medy s převahou medovice

Buk lesní (Fagus sylvatica)

stromovnice buková

medovnice buková

Vrby (Salix spp.)

medovnice vrbová

vrbovnice černožlutá