Účinky včelího jedu

Včelí jed způsobuje popraskání buněčných membrán, stimuluje syntézu prostaglandinů a vyvolá v místě vpichu zánětlivý proces, zarudnutí pokožky a otok. Složky včelího jedu se navíc synergují. Dochází k poklesu tlaku. Různí živočichové jsou na včelí jed různě citliví. Velmi citlivě reagují koně, mladá drůbež a jiní ptáci. Pro člověka je včelí jed toxický, zejména neurotoxický – zabraňuje přenosu nervového vzruchu. Střední letální koncentrace (LD 560) pro člověka je 2,8 mg na 1kg hmotnosti, tj. při přepočtu na 60 kg člověka 560 žihadel, na 10 kg dítě 90 žihadel. To ovšem platí za předpokladu úplného vyprázdnění jedových váčků a rovněž pro člověka, který je zdráv a netrpí žádnou přecitlivělostí nebo alergií na včelí bodnutí. Zatímco u zdravého člověka se reakce na včelí bodnutí s počtem žihadel zmenšuje, naopak je tomu u lidí s alergií. Pokud otok po včelím bodnutí přesáhne dva velké klouby, mluvíme o hypersenzitivitě, pokud organismus reaguje celkově včetně dýchacích problémů a poruch vědomí, mluvíme o alergii a může dojít až k anafylaktickému šoku. Zhoršenou reakci podmiňuje i únava, horko, alkohol nebo jiné zdravotní problémy.

Získávání včelího jedu

Získávat můžeme buď čistý včelí jed, nebo celá žihadla. Podstatou metody odběru je vydráždění včel elektrickým proudem k bodnutí žihadla do podložky. Používá se střídavý proud o různé frekvenci se složitějším průběhem elektrického signálu. Do základního střídavého signálu jsou vloženy špičky vysokého napětí způsobující kontrakci svalstva a pauzy uvolňující kontrakci svalstva. Intenzita proudu je nízká, aby včely neusmrtila, ale pouze vydráždila. Odběrní rám je dřevěný, na něm je položeno sklo, gumová plenkovina a systém odporových drátků vzdálených od sebe 7 mm. Rámy se umísťují do česen, na dno, mezi nástavky nebo místo rámků a propojí se se zdrojem. Bylo vyvinuto i zařízení pro odběr žihadel ze smetených včel. Odběr se provádí buď brzy ráno, nebo v období, kdy včely nelétají. Podrážděné včely bodají do pleny a vytrhávají si jedové váčky. Žihadlo projde skrz plenu a jed se vylije na sklo. Plena ho chrání před znečištěním. Odběr trvá 20-30 minut.  Žihadla se zbytky jedu se nechají zaschnout a odstraní se pomocí ostrého nástroje. Před uskladněním se dosuší v exsikátoru. Čistý jed na skle krystalizuje. Poté se gumová plena sejme a jed seškrábne žiletkou nebo nožem. Pokud se použije tenká plena, žihadla v ní nezůstávají a získá se tak pouze čistý jed. Na 1 g včelích žihadel je potřeba cca 0,29 kg včel, tj. cca 3000 včel, na 1g čistého jedu je potřeba cca 1 kg včel.

Skladování včelího jedu

Účinné složky jsou odolné vůči vyšším teplotám (do 100°C) bez výrazné ztráty biologické aktivity. Včelí jed i žihadla se uchovávají v sušené podobě (krystalický prášek). Takto je lze uchovávat v uzavřených skleněných nádobách v mrazničce po dlouhou dobu a ani po několika letech nedochází k poklesu aktivit enzymů ani hemolytické aktivity. Některé komerční preparáty jsou hnědé barvy v důsledku oxidace některých proteinů v jedu. Jed rovněž obsahuje několik vysoce těkavých látek, které se během jeho zpracování vytrácejí. Včelí jed v roztoku je méně trvanlivý, dochází k hydrolýze některých jeho složek. Skladovat lze i jed lyofilizovaný.

Kontrola kvality včelího jedu

Včelí jed musí mít bílou nebo lehce našedlou barvu a charakteristickou vůni; žluté a hnědé zbarvení indikuje znečištění včelími výkaly. V roztoku jedu nesmí být přítomné žádné nerozpustné částice. Je možné provádět kvantitativní analýzy na zhodnocení obsahu nejvýznamnějších složek (melitin, dopamin, histamin..). Laboratorně se stanovuje aktivita enzymů a hemolytická aktivita jedu.

Pro vystavení certifikátu kvality je nutné, aby splňoval včelí jed následující laboratorně stanovené parametry:

• Vzhled. Šedobílý krystalický prášek dráždivé vůně
• Ztráta hmotnosti sušením při 105°C: max. 12%
• Obsah ve vodě nerozpustných součástí: max. 10%
• Aktivita fosfolipázy A2: 200-380 IU/mg
• Aktivita hyaluronidázy: 600-1200 IU/mg