Další úpravy medu
Ztekucování medu
Krystalizace medu je jeho přirozenou vlastností. Existují okolnosti, pro které je třeba již zkrystalizovaný med ztekutit. Nejběžnějším způsobem ztekucování medu je jeho rozehřátí. To však musí být šetrné a co nejkratší, aby se neporušily termolabilní látky v něm obsažené, zejména látky proteinové povahy. Proto by při rozehřívání medu neměla být použita vyšší teplota jak 50 oC a délka ohřevu by neměla být delší než 48 hodin. Med je možné rozehřát jeho umístěním do tepelných komor s příslušnou teplotou nebo do vodní lázně s příslušnou teplotou. V poslední době se používají ke ztekucování také spirály s teplou vodou nebo elektrické spirály, jejichž teplota nepřesáhne výše uvedenou hranici. Tyto elektrické spirály jsou vyráběny pro různou velikost nádob včetně běžného spotřebitelského balení. Při ztekucování medu se spirála vlastní hmotností zabořuje do hlubších vrstev medu. V domácnosti je možné med ztekucovat i položením na ústřední topení. Indikátorem nevhodné tepelné manipulace s medem je obsah HMF (max. limit 40 mg.kg-1) a případně aktivita enzymů, zejména diastázy (limit minimálně 8oSchadeho).
Pastování medu
Principem pastování medu je vytvoření velmi malých krystalů o velikosti kolem 10 μm. Med sice zkrystalizuje, ale uchová si pastovitou krémovitou konzistenci, neztuhne tedy ve tvrdou hmotu, se kterou se v podstatě nedá manipulovat a nedá se z ní lžící odebrat požadované množství. Během skladování již svoji konzistenci nemění. Postup při pastování je vcelku jednoduchý. Do vytočeného nebo ztekuceného medu ochlazeného na 30 oC se vmíchají 2 – 3 % pastového medu. Vmíchání musí být rovnoměrné. Jako míchadla je možné použít např. hranoly nebo vrtulky nasazené na ruční vrtačce. Tím vznikne velké množství krystalizačních center. Poté se med ochladí na 15 – 20 oC. Jakmile med zbělá, ale ještě teče, plní se do spotřebitelských balení, kde proces pastování doběhne. Pastovaný med má téměř bílou barvu a svým vzhledem připomíná sádlo. V současné době se pastuje zejména řepkový med. Ve velkovýrobních technologiích se používá ještě jiná technologie pastování pomocí tzv. pastovací stolice. Princip spočívá v rozdrcení velkých krystalů již zkrystalovaného medu mezi dvěma žulovými válci.