Účinky a použití propolisu

Léčivé či jiné účinky propolisu nebo jeho extraktů

Propolis a léčba ran

Výrazných léčebných efektů je dosahováno zejména při použití v léčbě infikovaných ran kůže, pooperačních infekcích v sutuře. Často je využíváno i spojení dalšího včelího produktu výborně působícího při léčbě ran – medu. Při léčbě ran, lze propolisovou tinkturu zapracovat do medu a tím zvýšit jeho antibakteriální vlastnosti, pokud hojení rány komplikuje infekce. V poslední době jsou dosahovány při použití medu s propolisem velmi dobré výsledky i při léčbě infekcí v ráně, které způsobují k antibiotikům rezistentní MRSA kmeny bakterií-

Použití ve výživě hospodářských zvířat – v Japonsku odzkoušeli propolis jako přídavek krmiva nosnic (jen 30 ppm – parts per million), což vedlo následně ke zvýšení snášky, konverzi krmiva a hmotnosti nosnic. Bylo zjištěno, že 500 ppm propolisu v krmné dávce zvýší přírůstky brojlerových kuřat až o 20 %. Vliv propolisu byl sledován i v Jižní Americe. Kromě pozitivního vlivu na přírůstky byly sledovány vlivy na zlepšení konverze krmiva, jatečnou výtěžnost, stravitelnost a křehkost masa a také reprodukční vlastnosti samic.

Použití v potravinářství – antioxidační, antibakteriální a antimykotické účinky propolisu jej předurčují pro případné použití v potravinářství. Na rozdíl od některých konvenčních konzervantů má totiž propolis dobré účinky na lidský organismus. Doposud však použití propolisu jako přírodního konzervačního prostředku nebylo důkladně prozkoumáno. Navíc jsou tu i skeptici, kteří poukazují na výrazné alergické účinky propolisu.

Použití v lékařství – největší využití v medicíně lze najít především v zemích východní Evropy, Ruska a asijských zemích. V tzv. západním světě je doposud využití propolisu velmi okrajové. Je to dáno především požadavkem na stálost složení, což je u propolisu velmi obtížné a lze řešit pouze při výrobě zpracováním velkého množství propolisu, homogenizace a následné produkce v šaržích.

Problémem, který je ale neopodstatněný, je možný výskyt nežádoucích alergických reakcí. I když jsou alergické reakce na propolis velmi vzácné a zdaleka nedosahují četnosti běžně užívaných syntetických léčiv, tvoří také tyto možné reakce překážku ve větším rozšíření jeho využití.

Aplikace jakékoliv formy propolisu by však i přes vzácný výskyt alergií měla být provedena pouze u osob nealergických. Lze to ověřit krátkým kontaktním testem. Na zápěstí se nanese malé množství ředěné propolisové tinktury za 24–48 hod. se procedura opakuje. Vhodné je opakování i po delší době např. 14 dnech. Pokud ani po druhé aplikaci pokožka na ošetřených místech nezarudne či nezačne výrazně svědit, může být propolis používán.

Propolisová tinktura – výroba v domácích podmínkách

Nejjednodušší formou zpracování propolisu, tak abychom mohli využít co nejvíce účinných látek, je propolisová tinktura. Její výroba je jednoduchá a snadno proveditelná doma bez potřeby nějakého náročného vybavení. Základem je vyvarovat se ve všech fázích zpracování styku s kovy. Obsahové látky zejména ze skupiny flavonoidů, jsou velmi citlivé a je škoda je zničit. Používáme tedy pouze sklo, keramiku, dřevo případně plasty určené pro styk s potravinami. Je velmi výhodné se ve všech fázích zpracování i samotném skladování vyvarovat co možná nejvíce světlu. Proto i pokud hotovou tinkturu nepřechováváme ve tmě, je vhodné použít tmavé lékárenské sklo.

Pro samotnou výrobu budeme potřebovat pomůcky pro rozdrcení propolisu, nádobu pro extrakci a líh. Lze použít lékárenský líh, domácí pálenku nebo čistou vodku. Vše záleží na účelu, pro který extrakt připravujeme. Pokud budeme chtít tinkturu pro všestranné použití, je vhodné použít 60% ethanol. Pokud potřebujeme extrakt pro výrobu masti, nebo krému je vhodnější použít 96% ethanol. Vždy by měl být použitý líh alespoň 30%. S použitím slabšího alkoholu se nám nepodaří získat tolik účinných látek. Je velmi výhodné použít pro samotnou extrakci propolis co nejvíce nadrcený, zvláště pokud máme propolis ve větších kouscích. Extrakce tak bude účinnější a rychlejší. Drcení se nejlépe provádí se zmraženým propolisem, ale pozor, né při pokojové teplotě, kdy se následně při velké změně teploty a orosení spíše slepuje. Nejlépe tak využijeme mrazivých nocí a během chvilky propolis např. ponechaný za oknem zpracujeme ráno venku na jemný prášek. Když je propolis suchý, lze ho dobře zpracovat i nemražený. K drcení můžeme použít např. misku s tloučkem.

Existují mnohé návody pro provedení extrakce. Výrobu pro vlastní použití si můžeme i trošku zjednodušit a dělat ji malinko od oka. Podrceným propolisem naplníme lahev pro extrakci do 1/3 objemu a doplníme lihem. Během extrakce, kterou provádíme v temném prostředí při teplotě do 25 °C, je vhodné občas láhve promíchat jejich otočením a po 14 dnech máme hotovo. Pro oddělení od nerozpuštěného zbytku tvořeného převážně voskem, můžeme využít papírový či plátěný filtr nebo trošku vaty v trychtýři. Lze však použít jen stažení čisté tinktury pipetou, nebo stříkačkou bez filtrace. Výtěžnost je však samozřejmě nižší. Zbytek lze po přecezení přes plátno využít např. pro nátěry dřeva. Již však není nikdy tento extrakt tak kvalitní a bez sedimentu.

Na závěr již zbývá naplnit konečné balení, např. lahvičky s kapátkem. Je možno použít běžně dostupné plastové lahvičky tzv. bralenky, nebo skelněné lahvičky s ponořeným kapátkem. Jejich výhodou je nezalepování kapátka. Obvykle i propolisová tinktura ve skle lépe vypadá. Propolisová tinktura je základním produktem vedle medu, který by mohl včelař při prodeji nabídnout. Jen pozor, jeho oficiální prodej již podléhá nutnosti mít schválené a dozorované provozní prostory.

Pupeny rostlin nevyhledávají pouze včely při sběru pryskyřic pro tvorbu propolisu, ale také volně žijící zvířata a lidé. Využitím pupenů rostlin zejména prostřednictvím tinktur se zabývá obor gemmoterapie. Mnohé rostliny mají v této formě opravdu zajímavé využití. Často je dosahováno i v očích lékařů velmi dobrých výsledků. Jedním takovým příkladem za všechny je tinktura z pupenů topolu černého. Má širší využití, ale vyhledávána je zejména pacienty s boreliovou infekcí. Především po prodělané antibiotické léčbě, je to výborný prostředek pro doléčení. Výborným lékem je i při přetrvávajících obtížích s infekcí spojených, např. pohybového aparátu, či nervového systému.