Získávání, zpracování a skladování pylu
Získávání pylu
Vhodnou dobu pro odběr pylu nám signalizuje počet přilétajících včel nesoucích velké rousky pylu. Od včel můžeme získávat buď rouskový nebo plástový pyl, rouskový získáváme častěji.
Rouskový pyl. Od jednoho včelstva můžeme získat v průměru 1-2 (5) kg rousek. K jejich odběru slouží pylochyty. Jejich funkční částí je mřížka s otvory o průměru 5 mm. Pylochyty se umísťují buď do česna, nebo do podmetu. Česnové pylochyty mají zpravidla svislou mřížku, vodorovnou síťku a zásuvkový zásobník na pyl. Pylochyt je nutné ochránit proti dešti stříškou. Instalací takovýchto pylochytů se pozmění vzhled úlu a může se stát, že se vracející se včely vžebrají do sousedních úlů, kde pylochyty nejsou, proto je vhodné pylochyty instalovat na všechny úly. Pylochyty do dna (podmetové) jsou vodorovné a pro jejich instalaci je nutno mít výšku podmetu 8-10cm, nedají se tudíž instalovat do všech typů úlů. Jejich výhodou ale je, že nemění vzhled úlu a pyl je lépe chráněn před nepřízní počasí. Shora je tvořen pylochytovou mřížkou, spodní část je z pletiva s 4 mm oky, na který se vloží papír. Sběrné prostory nesmí být přístupné včelám, poněvadž by pyl zkonzumovaly. Rousky je ze zásobníku potřeba pravidelně (denně) odebírat, aby nedošlo k jejich plesnivění nebo likvidaci jinými druhy hmyzu. Je potřeba říci, že výtěžnost rousek po několika dnech klesá, což je dáno schopností včel vytočením končetin zabránit odpadnutí rousek. V jiných zemích se používají jiné tvary otvorů mřížky, např. hřebínkové stírače.
Plástový pyl. Z plástů získáváme pyl výjimečně, a to buď odběrem pylových plástů, nebo vykrajováním pylu z buněk. K tomuto účelu je zapotřebí vykrajovač pylu, což je 5 cm dlouhá zaostřená trubička o průměru 5 mm s pístem, který vytlačuje vypichovaný pyl. Další možností je seříznutí voskových stěn až k pylu a pyl se zbytkem plástu rozdrtit.
Zpracování pylu
Rouskovaný pyl získaný v pylochytech je vlhký, obsahuje 20-30% vody a je nevhodný pro skladování, je proto nutné ho vysušit. Je ho potřeba rovněž vyčistit od nežádoucích příměsí.
Sušení musí být šetrné v teplotě do 40°C, aby teplem nebyly znehodnoceny cenné látky. Sušením však tvrdnou obaly pylových zrn, a tak klesá jejich stravitelnost, resp. využitelnost cenného obsahu. Pyl lze sušit na lískách nebo ve skříňových sušárnách. Sušený pyl má vlhkost cca 10%.
Čištění rouskového pylu většinou následuje po sušení. Menší množství se přebírá ručně, větší množství se čistí pomocí proudu vzduchu a soustavy sít.
Při zpracování pylu se rovněž využívá konzervačních schopností medu:
- 0,5 – 1 kg rouskového pylu se zalije medem a uzavře víčkem
- Do 250 ml převařené vody přidáme 150 g medu, 1 kg pylu a necháme 3-4 dny fermentovat. Poté uzavřeme a skladujeme v chladničce.
Využít lze rovněž extrakce v různých tekutinách:
- Alkoholový extrakt připravíme osmidenním vyluhováním plástového pylu v 96% alkoholu poměru 1 : 4
- Při použití glykolu nedochází k extrakci alergenů
- Olejové extrakty
Skladování pylu
Skladovat lze rouskovaný pyl sušený, a to v těsně uzavřených nádobách (přijímá vodu, rovnovážná vlhkost je kolem 15%) v chladu a temnu. Dále lze vlhký i sušený pyl smíchat s medem v poměru 1 : 9 nebo v podobě pylové pasty s 30% obsahem medu. Smícháním pylu s medem dojde jednak k zamezení přístupu vzduchu, jednak ke zvýšení stravitelnosti pylu. Čerstvý rouskový pyl lze rovněž uchovat zmrazením (-18°C) při zajištění zachování jeho vlhkosti.
Plástový pyl má větší trvanlivost, krátkodobě ho lze skladovat v chladničce, dlouhodobě zamražený.
Pyl mohou napadnout rovněž škůdci, zejména zavíječi. Těm rovněž nevyhovuje nízká teplota nebo nedostatek kyslíku.