Tvorba medu

Med včely tvoří z nektaru nebo medovice, které sbírají na rostlinách. Nektar obsahuje cukry a další látky produkované rostlinami a tvoří se v tzv. nektáriích. Nektária se nacházejí v květech a případně i mimo květy (např. na řapíku listů třešně). Medovice je sladká šťáva, kterou za sebou zanechávají zejména na listech a jehlicích příslušníci řádu mšicosavého ( syn. stejnokřídlého) hmyzu (Sternorhyncha syn. Homoptera) – mšice, červci, mery. Tento hmyz saje mízu ze sítkovic, která obsahuje vodu, nízkomolekulární látky (především cukry a minerální látky) a látky vysokomolekulární (bílkoviny). Obsah cukrů je poměrně vysoký, ale obsah proteinů nízký. Vysokomolekulární látky jsou zachyceny tenkou blanitou stěnou filtrační komory, která je součástí trávicího ústrojí tohoto hmyzu a přecházejí dále do žaludku, zatímco nízkomolekulární látky procházejí přes stěnu filtrační komory hmyzu přímo do konečníku a jsou spolu s vodou vystřikovány v podobě kapek ven. Medovice je tedy přefiltrovaná míza, nejedná se o výkaly. Nektar a medovici včely létavky nasávají do medného váčku, ve kterém nektar a medovici přinášejí do úlu. Medný váček má kapacitu asi 50 μl. Létavky obvykle předávají obsah medného váčku úlovým včelám které na sosáku kapku nektaru nebo medovice odpařují a poté ukládají do plástů. Tím, že včely do sladiny přidávají svoje enzymy dochází ke štěpení cukrů a tvorbě medu. V medných buňkách ještě med dozrává a dochází k dalšímu odpařování. Jakmile je med zralý, včely buňky zavíčkují. V případě, že snůška je velmi intenzivní, mohou létavky sladinu z medného váčku ukládat přímo do buněk.