Bionomie včely medonosné

Včela medonosná si staví hnízdo ve formě několika svislých plástů v různých dutinách. V současné době je počet plástů i jejich rozměr určován člověkem, který včely chová v umělých dutinách - úlech. Včely vytvářejí základní biologickou jednotku – včelstvo, ve kterém se nacházejí tři typy jedinců. Obvykle jedna plnohodnotná samice – matka (královna), několik stovek až několik tisíc samců – trubců a několik desítek tisíc samic se zakrnělými pohlavními orgány – dělnic. Zatímco matka i dělnice jsou součástí včelstva po celý rok, trubci se ve včelstvu vyskytují obvykle jen v letním období.

Matka dosahuje velikosti kolem 20 mm a vyvíjí se z oplozených vajíček obvykle na okrajích plástů ve velkých žaludovitých útvarech zvaných matečníky. Ze stejných vajíček se vyvíjejí i dělnice, ale v menších šestiúhelníkovitých buňkách ve středu plástů. Zatímco mateří plod je krmen až do zavíčkování matečníku plnohodnotnou výživou – produktem hltanových žláz dělnic, tzv. mateří kašičkou, dělničí plod je plnohodnotně krmen jen v prvních třech dnech. Prostor a výživa tedy ovlivňují, zda se z oplozeného vajíčka vylíhne matka nebo dělnice.

Dělnice dosahují velikosti 9 – 13 mm.

Trubci se vyvíjejí z neoplozených vajíček ve větších buňkách na okrajích plástů. Dosahují velikosti 13 – 17 mm.

Vývoj všech tří typů jedinců je obdobný. Po nakladení probíhá ve vajíčcích nejprve rýhování a po třech dnech se z vajíček vylíhnou larvičky. Ty se během svého vývoje a růstu několikrát svlékají. Jejich vývoj probíhá nejprve v otevřených buňkách, kde jsou krmeny dělnicemi. Nejprve se larvy stáčejí a vyplňují spodinu buňky (stádium stočeného červa), poté se vzpřimují a v této fázi jsou buňky dělnicemi zavíčkovány. K zavíčkování matečníků dochází po 5 dnech od vylíhnutí larvy, dělničí plod je zavíčkován po 6 dnech a trubčí po 7 dnech. V zavíčkovaných buňkách začne larva vytvářet zámotek a mění se v  předkuklu (prepupa) a po svlečení v kuklu (pupa). Den před vylíhnutím se kukla opět svleče. Dospělá včela (imago) prokousne voskové víčko buňky a vybíhá ven. Celý vývoj od nakladení vajíčka po vylíhnutí trvá u včelí matky 16 dní, u dělnice 21 dní a u trubce 24 – 25 dní.

Po vylíhnutí absolvuje matka orientační prolety, dospívá a v případě příznivých podmínek se na tzv. shromaždištích trubců spáří. Matka je oplodněna na celý život a úl už s výjimkou případného rojení dále neopouští. Matka žije obvykle 3 – 5 let. Nejvýkonnější jsou matky 1 - 2leté. Během roku začíná matka v našich podmínkách klást vajíčka  koncem ledna nebo začátkem února. Nejprve klade jen několik desítek vajíček denně. Kladení vrcholí v květnu až červnu, kdy může matka naklást až 2 500 vajíček za den. Obvykle v září přestává matka klást. Poslední plod vybíhá během měsíce října. Dělnice prodělává po vylíhnutí další vývoj, přičemž plní ve včelstvu určité funkce. To, kterou funkci dělnice plní, je v podstatě závislé na tom, které žlázy se jí právě rozvíjejí nebo zaprahují. V prvních třech dnech po vylíhnutí čistí mladá včela (mladuška) buňky a plní funkci tzv. čističky. Od 4. dne začíná krmit starší plod smíšenou potravou z medu, pylu, vody a malého množství mateří kašičky, která se začíná tvořit v hltanových žlázách a plní funkci krmičky. Na šestý den, jakmile se plně rozvinou hltanové žlázy, se stává mladuška kojičkou, krmí nejmladší dělničí a trubčí plod, mateří plod a případně matku. Kolem 12. dne hltanové žlázy zaprahují, rozvíjejí se voskotvorné žlázy umístěné na pravé a levé přední straně ventrálních částí 3. – 6. článku zadečku. Včela se stává mezi 12. - 18. dnem stavitelkou. Staví včelí dílo, zavíčkovává voskem plodové buňky a buňky se zásobami. V tomto období se může mladuška podílet na ukládání zásob jako tzv. konzervátorka. Kolem 18. dne se mladuška stahuje k česnu, stává se strážkyní česna, vykoná několik orientačních proletů a na 21. den se stává létavkou. V období vydatné snůšky však mohou vyletovat i mladší včely, velká část mladušek pak plní funkci konzervátorek. Je zde tedy určitá plasticita v plnění úloh ve včelstvu podle aktuálních potřeb. V období maximální činnosti žije dělnice jen asi 30 – 40 dní od vylíhnutí. Brzy se upracuje a hyne. Dělnice, které se líhnou na podzim a žijí celou zimu pak mohou žít až 8 – 9 měsíců.