Vlivy fyzikální a chemické

Mezi významné fyzikální a chemické faktory ovlivňující nejen rozvoj, ale také zdravotní stav včelstev, patří celá řada makroklimatických ukazatelů, jako je průměrná roční teplota, obvyklá teplota v určitých ročních obdobích, srážkové poměry, relativní vzdušná vlhkost, nadmořská výška, směr převládajících větrů apod. Hodnoty uvedených faktorů mohou do značné míry omezovat nebo na druhé straně podporovat výlet včel z úlů, mohou ovlivňovat výskyt různých druhů rostlin jako zdrojů včelí pastvy. Mohou však přímo ovlivňovat i výskyt některých chorob nebo chorobných stavů. Například často běžné výrazné ochlazení v měsíci květnu může vést k  nachlazení včelího plodu, umístění úlů v lokalitách s vysokou relativní vlhkostí podporuje rozvoj mykotických onemocnění včelího plodu i dospělých včel. Makroklimatické ukazatele totiž mohou do určité míry ovlivňovat i mikroklimatické ukazatele v  úlu. Na jejich hodnotách se však ještě podílí umístění úlů na prosluněných nebo naopak zastíněných místech,   vlastní konstrukce úlu (izolace stěn, odvětrání úlu česnem nebo dalšími otvory, proudění vzduchu mezi rámky) a činnost včelstva (např. ochlazování úlového prostoru odpařováním vody).  Velice důležitým faktorem ovlivňujícím především makro a mikroklimatické ukazatele je konfigurace terénu, v němž je stanoviště včelstev umístěno. Stanoviště by mělo být chráněno před prudkými nárazy větru, má být umístěno na suchých místech, ne v blízkosti velkých vodních ploch, které zvyšují relativní vlhkost. Vhodné je umístění úlů na rovných pozemcích v ovocném sadu, na lesních mýtinách,  na okrajích lesů. V okruhu 2 kilometrů by měl být dostatek včelí pastvy. Česna úlů by měla být orientována jižními směry. Stanoviště včelstev by neměla být umístěna v blízkosti velkých urbanistických, průmyslových, dopravních    a zemědělských celků a objektů. Zde hrozí především znečištění prostředí v důsledku exhalátů, spadů a chemizace. Vzrůstá nebezpečí různých otrav. V blízkosti dálnic mohou být letící včely strhávány projíždějícími vozidly k zemi. V evropských velkoměstech však v posledních několika letech počty včelstev narůstají. Je to dáno především dobrými snůškovými podmínkami městských zahrad, parků a alejí, které poskytují rozmanitou snůšku. I v rámci ČR např. Praha patří mezi nejlepší snůškové lokality u nás, s výnosy včelstev i kolem 100kg medu ročně. I přes možné větší zatížení znečištěným prostředím se nezdá, že by včelstva ve velkých aglomeracích v rámci Evropy ve městech strádala, spíše naopak. Z hlediska otrav či jiného toxického působení agrochemikáliií u včelstev v zemědělské krajině, se chov včel ve městech zdá dokonce vhodnější. Uvedené fyzikálně chemické faktory působí přímo nebo zprostředkovaně přes faktory biotické.