Využití včelího jedu

Včelí jed je využíván zejména v medicíně. V Československé republice byl od padesátých let minulého století k dispozici na trhu léčivý preparát Virapin mast (Slovakofarma), v současné době však není na trhu žádný registrovaný přípravek obsahující včelí jed.

Melitin je hlavní komponentou včelího jedu s mnoha pozitivními biologickými účinky a relativně nízkou toxicitou. V malých dávkách působí protizánětlivě, stimuluje hladkou svalovinu, snižuje krevní tlak, snižuje krevní srážlivost, jsou popsány jeho imunostimulační, ale i imunosupresivní účinky, ovlivňuje CNS, má protirakovinné, antibakteriální, antimykotické a antivirové účinky. Ve vysokých dávkách působí prozánětlivě a hemolyticky. MCD peptid a fosfolipáza A jsou dvě nejtoxičtější složky včelího jedu, MCD peptid je rovněž nejsilnějším alergenem včelího jedu. Apatin kromě dalších účinků zvyšuje hladinu kortizonu v krevní plasmě. Adolapin zmírňuje zánět, má antipyretické a antirevmatické účinky. Účinků dalších složek včelího jedu je mnoho a jsou i částečně protichůdné.

Léčivé účinky včelího jedu jsou výsledkem stimulace enzymatických procesů a imunitního systému, podobně jako při podávání kortizolu jako léku. Na rozdíl od kortizonu se však při aplikaci včelího jedu, jako celistvé látky, neprojeví vedlejší účinky s výjimkou alergických jedinců.

Nejlépe prozkoumané jsou protizánětlivé účinky jedu, dobře se jed uplatňuje při léčbě artritid. Neurotoxické složky včelího jedu se využívají při léčbě onemocnění CNS i periferního nervového systému včetně epilepsie, roztroušené sklerózy, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Úspěšně se včelí jed používá k desenzibilizaci akutně alergických osob. Jsou popsány i ochranné účinky jedu po ozáření. Cytotoxické a protirakovinné působení různých složek jedu se rovněž zkouší in vitro na rakovinných buňkách. Nově se zkouší účinky včelího jedu při léčbě AIDS:  melitin snižuje infekčnost HIV partikulí, avšak jeho použití je limitováno jeho nespecifickými cytotoxickými účinky. Hledá se proto možnost jeho využití v oblasti nanotechnologií. V neposlední řadě je potvrzen pozitivní vliv včelího jedu u kožních onemocnění a v oftalmologii. Další využití jedu je v kombinaci s akupunkturou.

Včelí jed je využíván rovněž v homeopatii a v kosmetickém průmyslu, kde je označován jako nový Botox. Kosmetické firmy přidávají do svých výrobků včelí jed, např. do pleťových sér, pleťových masek, krémů (např. Manuca doctor), jež napomáhají regenerovat a obnovovat pleťové buňky. Rovněž včelaři prodávají masti s přídavkem včelího jedu (např. mast s apisinem).

Co se týká bezpečnosti terapeutického použití, opomineme-li alergické reakce, individuální složky jedu vykazují toxický účinek při 20-50 krát vyšších koncentrací oproti léčebným koncentracím. Kompletní včelí jed se stává toxickým při 200-500 krát vyšší koncentraci oproti léčebné. Použití kompletního včelího jedu je tedy bezpečnější, nicméně pro specifické léčebné aplikace jsou preferovány jednotlivé komponenty jedu. Vzhledem k možné alergii patří terapeutické použití včelího jedu plně pod lékařskou kontrolu. V současné době se v oficiální medicíně v Evropě a Severní Americe čistý jed používá především k desenzibilizaci osob přecitlivělých vůči včelímu jedu. Zájem o jeho větší využití se však neustále zvyšuje.